senátor za Chebsko a Tachovsko

Senátoři u Ústavního soudu napadli konkurenci exekutorů

Převzato z webu Česká justice (http://www.ceska-justice.cz/2018/02/senatori-u-ustavniho-soudu-napadli-konkurenci-exekutoru/)

Zrušit současnou svobodnou volbu exekutora věřitelem se chystá skupina dvaceti pěti senátorů, která podala Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení části příslušného exekučního řádu. „Je sice faktem, že soudní exekutor není soudce, ale na rozhodování soudního exekutora o právech a povinnostech třetích osob je třeba klást minimálně stejné ústavně právní požadavky jako na soudce,“ konstatuje senátor Miroslav Nenutil (ČSSD), který jedná za skupinu senátorů, která návrh podala. ÚS by měl v případě vyhovění návrhu senátorů dát parlamentu lhůtu, do kdy musí uvést Exekuční řád do souladu s Ústavou ČR.

Pokud ústavní soud navrhovatelům vyhoví, odstraní tak podle senátorů současnou vysoce škodlivou závislost exekutorů na oprávněných a v konečném důsledku svým rozhodnutím zajistí, že exekuce budou pro povinné levnější. „Skončí boj soudních exekutorů o oprávněné a jejich exekuce, skončí soutěž exekutorů o to, který úřad bude mít nejvíce exekucí. Soudní exekutoři se budou věnovat vedení svých úřadů a nikoliv obchodování na pomyslném trhu s exekucemi v tzv. konkurenčním prostředí, jehož existence je však dle senátorů v příkrém rozporu s ústavním pořádkem,“ vysvětluje Nenutil.

Jeden exekutor – jeden povinný

Jak dále z návrhu vyplývá, senátoři chtějí dosáhnout zavedení systému přidělování exekucí dle pravidel místní příslušnosti a tím skutečné nezávislosti a nestrannosti rozhodování soudního exekutora, když v současné době diktují své podmínky pouze oprávnění, kteří mají oproti povinným výhodu, že mohou vždy soudnímu exekutorovi „přitáhnout kohoutek“, z něhož exekutor zajišťuje svoji obživu a chod úřadu. Senátoři očekávají, že pokud ústavní soud návrhu vyhoví, nový zákon též upraví princip „Jeden exekutor – jeden povinný“.

Postoj k místní příslušnosti exekutory nadále štěpí. Exekutorská komora návrh vítá, koneckonců o zavedení teritoriality usiluje dlouhodobě. „Jsme tedy rádi, že konečně nejsme na prosazení místní příslušnosti sami, jelikož i přes aklamace předešlé vlády se v jejích řadách nenašel silný zastánce prosazující takto zásadní změnu. V případě, že se návrh podaří prosadit, rádi se budeme podílet na legislativním procesu tak, aby úprava Exekučního řádu proběhla hladce. Věříme, že místní příslušnost by umožnila stabilizovat exekuční prostředí,“ říká Martin Tunkl, člen prezidia EK ČR.

„Návrh skupiny senátorů na zrušení práva oprávněného zvolit si soudního exekutora s cílem zavést místní příslušnost soudních exekutorů považujeme za nesystémový a nesprávný krok. Je evidentní, že senátoři se tímto snaží o protlačení tzv. teritoriality, což se jim řádným legislativním procesem nepodařilo v Poslanecké sněmovně v minulých letech,“ komentuje návrh na zrušení příslušných ustanovení Exekučního řádu mluvčí platformu Exekutoři proti teritorialitě Ondřej Mareš.

Pelikán teritorialitu odmítl 

V této souvislosti připomíná, že Ústavní soud už v minulosti konstatoval, že na výběru soudních exekutorů oprávněným neshledává nic neústavního. A za druhé, že to byl ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který ještě za předchozího mandátu v roce 2015 odmítl zavést místní příslušnost a učinil tak na základě analýzy, kterou pro ministerstvo vypracovali nezávislí odborníci z Vysoké školy ekonomické. Tato analýza jasně konstatovala, že okamžité zavedení místní příslušnosti by zapříčinilo podstatné snížení vymahatelnosti pohledávek, a tedy by byla ohrožena vymahatelnost práva.

„Absolutně odmítáme dnešní slova senátora Miroslava Nenutila o tom, že soudní exekutoři by se po zavedení teritoriality věnovali vedení svých úřadů, nikoliv obchodování na pomyslném trhu s exekucemi. Nic takového se neděje,“ ohrazuje se Mareš s tím, že v dnešním konkurenčním prostředí, které je navíc svázáno řadou legislativních mantinelů, se exekutoři naopak musí věnovat naplno svojí práci, aby byl jejich úřad vůbec schopen fungovat. Zavedení teritoriality by naopak vedlo k tomu, že řada z nich by se vedení svých úřadů už nevěnovala, protože by je byli nuceni zavřít. „A ti zbylí exekutoři budou mít přísun případů jistý, nebude tedy důvod, aby se svojí práci věnovali jakkoliv intenzivněji,“ uzavírá Mareš.

Platforma krok vítá

Senátorský návrh naopak vítá Platforma za teritorialitu. „Očekávali jsme, že senátní návrh teritoriality soudních exekutorů z roku 2014, který byl schválen vládou, bude projednán v Poslanecké sněmovně,“ konstatuje mluvčí platformy Petr Kučera.  Jak dále uvádí, přes opakované návrhy poslanců se uvedený tisk č. 499 nedostal za tři roky ani do prvního čtení v PSP. „Veřejnost, která očekávala politicko odbornou diskusi a jasný výsledek, byla tímto taktizováním nemile překvapena, a zřejmě odpověděla hlasováním ve volbách. Návrh senátorů je tedy zásadním příspěvkem směřujícím k odstranění mnohočetných exekucí a dluhových pastí.“

Současná senátní iniciativa není překvapivá. Senát se snažil svým návrhem zákona prosadit místní příslušnost exekutorů již před více než dvěma roky. Přestože byl návrh novely zákona Senátem přijat téměř jednohlasně, na jeho projednání v Poslanecké sněmovně nikdy nedošlo a vzhledem k tomu, že tehdejší období sněmovny skončilo, k projednání senátní novely již zřejmě ani nedojde. Skupina senátorů se proto obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby inkriminovanou část zákona, která zajišťuje oprávněnému v exekuci výsostné postavení vůči povinnému i soudnímu exekutorovi, zrušil pro rozpor s Ústavním pořádkem ČR. „Je sice faktem, že soudní exekutor není soudce, ale na rozhodování soudního exekutora o právech a povinnostech třetích osob je třeba klást minimálně stejné ústavně právní požadavky jako na soudce. Navíc je třeba zdůraznit, že soudní exekutor nejen rozhoduje, ale v rámci exekuční činnosti i nuceně vykonává, tj. soudní exekutor na rozdíl od soudce invazivně a často nevratně zasahuje do celé řady práv a oprávněných zájmů povinných a dalších osob – například do práv dle čl. 7 Listiny – ochrana osoby a soukromí, čl. 10 odst. 2 Listiny – ochrana rodinného života, čl. 11 Listiny – ochrana vlastnictví, čl. 12 Listiny – nedotknutelnost obydlí, čl. 36 Listiny – realizace soudní ochrany. Soudce si ani obžalovaný, ani oběť trestného činu nevybírá,“ uzavírá Nenutil.

Dušan Šrámek